Začátkem roku 2016 jsme se zapojili do kampaně Hlavního hygienika ČR „Solme S Rozumem“

10.6.2016
Novinky

Cílem této akce je postupně snížit množství konzumované soli, neboť spotřeba kuchyňské soli je trojnásobná oproti doporučenému množství, které uvádí Světová zdravotnická organizace.

Konzumace soli se v ČR pohybuje okolo 15-16 g za den, maximální doporučený příjem je 5 g soli denně, jedná se i o sůl, kterou získáváme z potravin. V potravinách přijímáme až 75-80% soli.

Nadměrná konzumace soli může způsobit vysoký krevní tlak, náhlé mozkové příhody, infarkt myokardu, sůl zatěžuje ledviny a oběhový systém. U dětí se dávky soli doporučují ještě mnohem nižší než 5 g denně. Podle odhadů až 80 % kojenců v ČR dostává už v prvním roce života více soli, než je doporučeno. V batolecím věku nadměrné množství soli přijímá až 95 % dětí.

Doporučené množství soli pro děti:

Věk Denní dávka soli v g/den
0-6 měsíců Méně než 1 g
7-12 měsíců 1 g
1-3 roky 2 g
4-6 let 3 g
7-10 let 4 g
11-14 let 5 g

 

Naším cílem je:

  • Omezit sůl na minimum.
  • Naučit se pracovat s chutěmi při přípravě pokrmů.
  • Číst obaly výrobků, kolik % soli obsahují.
  • Ve všech našich školních jídelnách odstranit slánky ze stolů.

Čím nahradit sůl

„Neslané desatero“

  1. Jídlo na talíři nepřisolujte. Nemějte na stole ani nikde v dosahu solničku. Příjem soli snižujte postupně. Chuťové pohárky si lépe zvyknou.
  2. Vařte doma. V restauraci žádejte méně slané jídlo.
  3. Nenechte se kuchaři v televizních pořadech zlákat k vyššímu solení (většinou není potřeba ani tolik tuku a cukru, jak prezentují). Sůl v pokrmech nahrazujte česnekem, cibulí, čerstvými či sušenými bylinkami (ne bylinkové koření či kořenící směsi, obsahují vysoké množství soli!!!), kurkumou, zázvorem, ořechy, semínky a jinými sušenými plody, houbami.
  4. Na pozoru se mějme u gulášových kostek, masoxu, bujónů, kořenících směsí, ochucovadel, průmyslově vyráběných dipů, omáček. Solené oříšky, tyčinky a chipsy (790 mg Na/ 100g) přinášejí mnoho energie i soli.
  5. Čtěte etikety. Srovnávejte výrobky mezi sebou.
  6. Obilniny jsou významnou součástí našeho jídelníčku, tvoří jeho základ. I zde můžeme při omezování soli udělat některá opatření:
  7. Vybírejte pečivo bez krystalů soli na povrchu. (Čím větší je krystal soli, tím déle trvá, než se v ústech rozpustí, často krystal spolkneme, dříve než se rozpustí a nezískáme tak pocit velké slanosti, ale příjem soli je významný!) Vyhýbejte se pečivu se slanými náplněmi.
  8. Při vaření rýže a těstovin minimalizujte sůl, nahraďte ji kořením, česnekem.
  9. Nudle z polévek asijského typu obsahují 30 – 60 % Na/den v 1 porci.
  10. Před snídaňovými cereáliemi upřednostňujte vločky (s ořechy, sušeným ovocem).

Zelenina, ovoce

  • zvyšte příjem čerstvé zeleniny a ovoce, tím snížíte příjem soli a zároveň zvýrazníte chuť pokrmu.
  • syrovou zeleninu nesolte.
  • nakládaná zelenina, olivy (2400 mg Na/ 100g), kysané zelí (747 mg Na/ 100g) obsahují velké množství sodíku.
  • kečup se nerovná lisovaným rajčatům, je zdrojem velkého množství sodíká (1100mg/ 100g).

 Mléko mléčné výrobky

  • často zařazujte cottage, žervé, měkký tvaroh.
  • tvarohové pomazánky připravujte doma, ochucujte zeleninou, bylinkami.
  • balkánský sýr (1300 mg Na/ 100g), olomoucké tvarůžky, jadel, korbáčiky, romadúr, hermelín, niva (1400 mg Na/ 100g), tavené sýry (920 mg Na/ 100g) obsahují velké množství soli, jezte je střídmě

Maso

  • místo uzenin si dejte libové maso – vařené, dušené, pečené
  • nekupujte nakládané maso (např. na grilování)
  • nepoužívejte kupované marinády a kořenící směsi
  • udělejte si vlastní paštiku (můžete tak snížit přísun soli i tuku)
  • vysoký obsah soli obsahují párky i dietní (2480 mg Na/ 100g), některé ryby, sardelová pasta, trvanlivý salám (800 mg Na/ 100g), šunka (750 mg Na/ 100g)

Bylinky – k čemu se hodí?

  • Pažitka (Allium schoenoprasum) je vytrvalá cibulovitá rostlina s dutými trávovitými listy. Tato mnohostranná kuchyňská bylina výborně ochucuje nejrůznější pokrmy, dodává jim vůni a svou jasně zelenou barvou i lákavý vzhled. Květem pažitky můžete posypat salát.
  • Bazalka (Ocimum basilikum) je jednoletá, silně aromatická rostlina. Tato bylinka se hodí skoro ke každému jídlu, téměř spřízněná je ale s rajčaty. Použijte ji do omáček, na špagety, k rybám, do vaječných pokrmů i do salátů. Nikdy ji nevařte. I když –odvar z nati se doporučuje pít při chorobách ledvin.
  • Petržel kadeřavá (Petroselinum crispum) je dvouletá rostlina, která se vysévá na jaře do řádků. U nás nejběžnější naťová zelenina bohatá na vitaminy se hodí do polévek, salátů, k vaječným a rybím pokrmům i jako ozdoba ve studené kuchyni.
  • Rozmarýn (Rosmarinus officinalis) je aromatický, pomalu rostoucí keř pocházející ze Středomoří. Miluje plné slunce. Doporučuje se do masitých pokrmů, ke kuřatům, do rajčatové omáčky, ke gratinovaným bramborám a ke grilování.
  • Kopr (Anetheum graveolens) je jednoletá rostlina. Listy a semena se používají při nakládání okurek, do omáček a studených polévek, na ryby, do omelet.
  • Oregano (Origanum vulgare) neboli dobromysl je víceletá rostlina, vzrůstem i chutí podobná majoránce. Pochází ze Středomoří, daří se jí na slunci. Oproti majoránce má výraznější chuť, nepostradatelné je u italské a francouzské kuchyně, je také základní chutí pizzy. Aroma se plně rozvine až při vaření.
  • Řeřicha (Lepidium sativum) je jednoletá křehká bylinka, původem z Blízkého východu. Bez problému vyklíčí po celý rok v misce na parapetu na navlhčené vatě. Přidává se do majonéz, salátů a tvarohových pomazánek i jako ozdoba pokrmů. Má vysoký obsah vitaminů, podporuje metabolismus a tvorbu červených krvinek.
  • Libeček (Levisticum officinale) je víceletá mohutná a odolná rostlina s dutou lodyhou, která dosahuje výšky 1,5 m. Mladými listy ochucujte polévky, brambory, saláty, mleté, skopové i vepřové maso. Používejte jen v malých dávkách, je silně aromatický.
  • Koriandr (Coriandrum sativum) je jednoletá bylina intenzivní vůně. Je nepostradatelný v mnoha asijských kuchyních. Používat můžete všechny části rostliny, každá má specifické aroma a chuť. Listy i semena tvoří základní surovinu v kari. Časté je užití čerstvých listů do polévek, zeleninových pokrmů, salátů a čatní.
  • Majoránka – Třebaže se to nezdá, je majoránka bylinkou ze Středozemí, odkud k nám přišla už v 16. století. Tehdy se hodně používala jako odstraňovač pachů v taškách a kabelách, prášek z drcených listů byl výbornou leštěnkou na nábytek.